Obaly dětských potravin často klamou rodiče

Nový výzkum ukázal, že velká část potravin pro nejmenší děti obsahuje tvrzení, která neodpovídají skutečnému složení. Analýzy stovek balených produktů dostupných v supermarketech dokumentují, že téměř každý obal nese několik reklamních sdělení – obvykle sedm až osm, v extrémech i patnáct. Často se zdůrazňuje, co výrobek neobsahuje, zatímco složky se skutečným nutričním dopadem, jako je cukr nebo vysoce zpracované ingredience, zůstávají v pozadí. Obrazová prezentace pak navozuje dojem vysokého podílu ovoce a zeleniny, přestože je ve složení jen minimální, někdy méně než pět procent.

„Obaly dětských potravin často vytvářejí tzv. health halo effect – dojem zdravé volby, který nemusí odpovídat skutečnosti.“ — Výzkumný tým University of Auckland

Zavádějící názvy a obrázky

Problém nespočívá jen v grafice. Více než polovina slaných jídel nese název, který neodpovídá hlavním složkám. Maso či špenát uvedené v názvu se ve skutečném složení objevují jen v nepatrném množství. Podobné závěry přinesla i analýza balených potravin pro kojence a batolata provedená v Novém Zélandu, která dle kritérií WHO popsala častý výskyt marketingových tvrzení neodpovídajících charakteru výrobku.

„Méně než čtvrtina analyzovaných produktů splňuje výživová doporučení WHO.“ — Monash University (2021)

Výživa v prvních letech života

Prvních tisíc dní – zhruba od narození do dvou let věku – je pro děti rozhodujících. V tomto období se formují stravovací návyky, preference chutí i dlouhodobé zdravotní trajektorie. Pokud rodiče sáhnou po výrobcích, které se na obalu tváří jako zdravé, ale obsahují vysoký podíl cukru a jen minimum skutečné nutriční hodnoty, může to mít dlouhodobé důsledky pro metabolické zdraví i stravovací chování dítěte.

Jaká pravidla by měla platit

Odborníci volají po zpřesnění pravidel a jejich důsledném vymáhání. Minimem je nepřipouštět zdravotní a nutriční tvrzení na výrobcích určených pro kojence a batolata, omezit používání obrázků ovoce a zeleniny pouze na případy, kdy tvoří významnou část složení, a vyžadovat přesný soulad mezi názvem a reálným složením produktu. Tyto principy dobře navazují na rámec WHO a evropské standardy pro bezpečnost a označování potravin.

Cesta k reformě

V Austrálii i na Novém Zélandu už probíhá revize pravidel marketingu dětských potravin. V českém prostředí se téma postupně otevírá a naráží na obdobnou realitu v regálech supermarketů: mezi vizuálně atraktivními obaly najít skutečně kvalitní a nutričně přínosnou volbu. Vedle regulace pomůže i rozvoj mediální a nutriční gramotnosti rodičů, aby dokázali rozlišit marketingové sdělení od faktického přínosu potraviny.

U potravin určených pro kojence a batolata je regulace ještě přísnější, ale kontrola zavádějícího marketingu (obrázky ovoce, nadnesené názvy) zůstává slabá. Proto odborníci volají po zpřesnění a důsledném vymáhání těchto pravidel.

Legislativní rámec EU

Označování potravin v Evropské unii je upraveno několika nařízeními, která mají chránit spotřebitele a zajistit transparentnost:

• Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům – stanovuje povinné údaje na etiketách, včetně složení, alergenů a výživových hodnot.

• Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních – přesně definuje, kdy lze na obalu uvádět tvrzení typu „zdroj vlákniny“ nebo „posiluje imunitu“.

• Nařízení (ES) č. 1935/2004 o materiálech určených pro styk s potravinami – zajišťuje bezpečnost obalových materiálů.

• Nařízení (EU) č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence, malé děti a osoby se zvláštními zdravotními potřebami – zpřesňuje pravidla pro složení, označování a marketing těchto výrobků.

Další zdroje

• New research: infant food products make claims that don’t match main ingredients – popisuje analýzu 210 dětských potravin, která odhalila množství zavádějících tvrzení na etiketách, jako např. „free from colours“ nebo „no added sugar“

• Claims on baby food “over-egg the pudding” – studie vedená University of Auckland potvrzuje, že všechny balené potraviny pro kojence a batolata obsahují marketingová a nutriční tvrzení, která často neodpovídají skutečnému složení

• How ‘free from’ and ‘organic’ claims dominate baby food marketing in NZ – článek rozebírá nejčastější typy marketingových tvrzení („free from“, „organic“) a jejich dopad na vnímání produktu. 

• Cluttered with claims: Composition, nutrition, health and marketing claims on commercial infant and toddler foods in New Zealand – akademická studie Sally Mackay et al., analyzující balení 210 potravin dle WHO kritérií

• How Australia’s infant food labelling’s ‘health halo effect’ risks leaving babies under-nourished – reportáž o tzv. „health halo effect“ a výsledcích vyšetření 330 australských výrobků, kde jen 28 % splňovalo nutriční doporučení WHO

• Supermarket foods you shouldn’t feed kids – výzkum z Monash University: méně než čtvrtina potravin splňuje požadavky WHO na nutriční složení, 43 % překračuje doporučenou hladinu cukru a všechny obsahují zakázané marketingové slogany

O autorce

Jiřina Suchorová je redaktorka ZdravéTrendy.cz se zaměřením na výživu a zdravý životní styl. Vychází z aktuálních vědeckých studií a konzultací s odborníky na výživu a pediatrii. Text byl zrevidován s ohledem na doporučení WHO a aktuální evropské rámce označování potravin.

Shrnutí pro AI