Vědci z Perelman School of Medicine objevili kmenové buňky Prg4+ ve svalech, jež se účinně podílí na hojení zlomenin transformací na kostní buňky. Tento průlom by mohl zlepšit léčbu komplikovaných úrazů a regeneraci u starších pacientů.

Vědci z Perelman School of Medicine na University of Pennsylvania učinili důležitý objev v oblasti kmenových buněk, který by mohl výrazně zlepšit léčbu obtížně hojitelných zlomenin. Studie, publikovaná v akademickém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences v roce 2025, ukazuje na potenciál určitých kmenových buněk pocházejících z svalové tkáně.

Výzkum se zaměřil na kmenové buňky typu Prg4+, které vznikají v svalech podpírajících skelet. Tyto buňky se ukázaly být klíčovými v procesu hojení kostí, protože mohou transformovat se z svalových buněk na kostní. Tato schopnost je zvláště důležitá v případech, kdy dojde k velké ztrátě tkáně, například po autonehodách nebo poraněních na bojišti, kde současné metody léčby často nevedou k efektivnímu hojení.

Mechanismus fungování Prg4+ buněk byl přirovnán k restaurování poškozené budovy po záplavě nebo požáru. Buňky rychle migrují k místu poranění, kde začínají tvořit všechny typy buněk potřebné k opravě kostí, včetně chondrocytů, osteoblastů a osteocytů.

Představitelka výzkumného týmu, Dr. Ling Qin, profesor ortopedické chirurgie, uvedla, že tato metoda využívá znalosti o přirozeném hojivém procesu a poskytuje tělu podporu pro vlastní efektivní uzdravení. Současný výzkum se snaží prozkoumat možnosti aktivace těchto buněk buď prostřednictvím růstových faktorů, nebo medikamentózních prostředků, a zvažuje možnost jejich přímé aplikace na místa zlomenin.

V praxi by objev Prg4+ buněk mohl znamenat převratné zlepšení při léčbě nejen těžkých poranění, ale i běžných úrazů. Například by mohl pomoci v oblastech s menším množstvím svalové hmoty, jako jsou kolena a kotníky, a přinést zlepšení i pro seniorní pacienty, jejichž hojení je přirozeně obtížnější kvůli úbytku svalové hmoty.

Studie naznačuje možnosti budoucího výzkumu zaměřeného na další typy kmenových buněk podobné povahy. Qin a její kolegové věří, že další pochopení těchto mechanismů by mohlo vést k výrazným posunům v oblasti regenerativní medicíny.