Významná ocenění předala hejtmanka při slavnostním vyhlášení ankety Zdravotník roku Karlovarského kraje dvěma zaměstnancům sokolovské nemocnice. Řád bílého pláště určený významné osobnosti, která se zasloužila o rozvoj zdravotních služeb v regionu, získal dlouholetý primář dětského oddělení MUDr. Luboš Vaněk a speciální cenu hejtmanky pak vrchní sestra gynekologicko - porodnického oddělení Jana Pšeničková.
„Snažím se celý život pracovat poctivě, tento řád však nepatří jen mně, ale celému týmu dětského oddělení, lékařkám i zdravotním sestrám. Musím poděkovat i kolegům z jiných oddělení a vedení nemocnice a také spolupracujícím a vděčným rodičům,“ uvedl Vaněk.
Luboš Vaněk pracuje v sokolovské nemocnici 40 let, ve funkci primáře je devatenáctým rokem. Ve svých 65 letech je bez nadsázky západočeskou legendou v péči o dětské pacienty.
„Jako středoškolák jsem byl zaměřený na přírodní vědy. Medicína pak byla jednou z možností studia. Před promocí jsem zvažoval spíše interní obor, konkrétně dětskou neurologii, a začal jsem přípravu na dětském oddělení. Tehdejší primář Jiří Nájemník mě pro pediatrii získal,“ dodal.
Jako rodák z Plzně, kde také vystudoval, si vybral zhruba 100 kilometrů vzdálený Sokolov.
„Byl v tom záměr. Zvolil jsem raději klidné prostředí menší nemocnice. Nechtěl jsem pracovat na klinice, kde v tehdejší době rozhodovaly nejen znalosti a dovednosti,“ uvedl dále Vaněk.
Přestěhoval se tedy do okresního města, kde mu nabídli byt. Sám má spočítáno, že při pohotovostních službách přenocoval v nemocnici celkem asi osm let. Dva roky už by měl nárok na důchod. Kvůli nedostatku atestovaných lékařů však na oddělení zůstává, a to stále na té nejvyšší pozici.
„Samozřejmě jsem rád, když si někdo všimne, že něco dělám. A ocenění přišlo asi i v pravý čas, protože se chystám své pracovní závazky krátit,“ uvedl s tím, že se určitě nepovažuje za výjimečného lékaře.
Na jeho lůžkovém oddělení se každý rok vystřídá více než 1500 dětí. To mimo novorozenců, kterých je letos již více než sedm set. V posledních letech podle něj roste hlavně počet alergických a autoimunních onemocnění a přibývá také psychosomatickýchpotíží a nemocí. Naproti tomu díky očkování neznají mladí lékaři například epiglotitidu, která byla dříve obávaným strašákem s rychle postupujícím otokem hrtanu a mnohdy s fatálním dušením. Dnešní děti jsou také silně ovlivněné počítačem a jinými médii. Čas ukáže, zda je to dobré či ne. Na oddělení usínají u zapnuté televize s tabletem či telefonem v ruce. Klíčovou otázkou při přijetí je vždy přístup na wifi.
„Já jsem jako chlapec trávil každou možnou chvíli venku. Dodnes nemám v telefonu data a čas strávený u počítače si někdy vyčítám,“ říká lékař, který stále jezdí intenzivně na kole, v zimě lyžuje a udržuje se v dobré kondici.
Vaněk se loni stal osobností města Sokolov. Uvědomuje si však, v jak složité situaci se nalézá, protože najít za něj náhradu se při současné personální situaci ve zdravotnictví dlouhodobě nedaří.
„Není to vina personalistů či vedení nemocnice. Je to problém současného zdravotnického systému. Z druhé strany ale nemohu, ani nechci být ve funkci primáře do smrti,“ uvádí.
Pro dokreslení - od roku 1956 se na dětském oddělení vystřídali pouze tři primáři, oba předchozí zde pracovali do důchodového věku. Z dalších mnoha lékařů vydržel na oddělení do důchodu pouze jediný. Všichni ostatní odešli, většinou na dětská střediska a někteří na kliniku. Tak je mezi ním a dvěma nejzkušenějšími lékařkami na oddělení věkový rozdíl 29 let. Navíc nyní obě plní své mateřské povinnosti.
„Nejsme v tomhle výjimeční. Takové problémy mají na různých odděleních snad ve všech nemocnicích. Jsem rád, že máme alespoň dostatek absolventů, není pravda, že všichni utíkají do zahraničí,“ uvádí Vaněk.
Problematická situace v dětské péči je v celém sokolovském okrese. V terénu je z asi dvaceti dětských lékařů 11 starších 60 let a třem z nich už bylo 70.
„Ti budou v dohledné době odcházet. Sám bych si velice přál, abych mohl do důchodu odejít s klidným vědomím, že vše bude fungovat minimálně tak, jako když jsem tady pracoval já, nebo ještě lépe,“ uvádí lékař, který má vedle sportu i jiný méně obvyklý koníček.
Sbírá drobnou grafiku, především exlibris – umělecké grafické tisky dříve lepené do knih k označení vlastnictví.
„V příštích letech bychom chtěli s manželkou cestovat a sportovat a také zvelebovat naši zahradu. Sám chci navštěvovat různé umělce a také se amatérsky věnovat grafice,“ uzavírá Vaněk.
Zdroj: Markéta Singerová, tisková mluvčí Nemocnice Sokolov