V Plzni je ročně nově diagnostikováno téměř 1,5krát více nových nádorů, než je celorepublikový průměr. Mnozí pacienti se léčí v Komplexním onkologickém centru ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Tímto zařízením, jež je jediným v Plzeňském kraji, projde ročně 3,5 tisíce onkologicky nemocných nejen z tohoto regionu, ale i sousedních krajů. Nadějí na uzdravení či prodloužení života dávají pacientům moderní léčebné postupy jako imunoterapie nebo cílená terapie. Uplatňují se u některých nádorů plic, ledvin, močového měchýře, dělohy, jícnu, žaludku i nádoru tlustého střeva a konečníku. Na možnosti moderní léčby i prevenci upozorňuje kampaň Dotek, který pomáhá, jejíž plzeňská část startuje 8. června 2022 v obchodním centru Olympia. Jejím symbolem je interaktivní model obří rakovinné buňky.
Přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň profesor Jindřich Fínek vidí přínos moderních postupů i v možnosti personalizovat léčbu. „Při imunoterapii pacient dostává látky, které dokážou v těle nastartovat procesy směřující k zastavení nebo omezení růstu nádorů. Tento typ léčby zvyšuje kvalitu života pacientů a prodlužuje jim život,“ popisuje prof. Fínek, který je zároveň děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a místopředsedou České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně(ČLS JEP).
V horizontu tří až pěti let podle něj bude nosnou onkologickou léčbou právě imunoterapie nebo cílená terapie zvolená pro daného pacienta na základě co nejpřesnější znalosti typu nádoru. „Imunoterapie dává našim pacientům výrazně vyšší šanci na to, že se jim onemocnění nevrátí,“ dodal prof. Fínek.
Onkologové se shodují, že tento typ léčby je v Česku dobře dostupný i díky síti komplexních onkologických center. Hlavní přínos těchto center je v tom, že o léčbě nemocného nerozhoduje jednotlivec, ale multidisciplinární tým, v němž je kromě onkologa zastoupen také chirurg, patolog, radiodiagnostik a další odbornosti s ohledem na konkrétní diagnózu. Prof. Fínek dodává, že ve Fakultní nemocnici Plzeň jsou významná chirurgická pracoviště, zajištující například chirurgickou léčbu nádorů jater, plic nebo radikální operace gynekologických nádorů.
Z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v roce 2018 bylo v Plzni ročně nově diagnostikováno asi 1200 zhoubných nádorů na 100 000 obyvatel u mužů a 1100 na 100 000 obyvatel u žen. Je to více než celorepublikový průměr, kdy se incidence pohybuje nad hranicí 800 na 100 000 obyvatel. V Plzni jde u žen nejčastěji o nádory prsu, u mužů pak o nádory plic a prostaty. Velkou roli hraje věková struktura obyvatelstva. Ve městech je populace obecně starší, to znamená, že je zde i vyšší výskyt nádorových onemocnění, Plzeň nevyjímaje. Pokud jde o celý Plzeňský kraj, pak má spolu s krajem Karlovarským v porovnání se zbytkem republiky nejvyšší výskyt nádorů ledvin.
Kromě dostupné a kvalitní péče funguje v Česku také řada preventivních programů. Docentka Jana Prausová,předsedkyně České onkologické společnosti(ČLS JEP) a přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN v Motole jejich využívání doporučuje, protože v časný záchyt nemoci zvyšuje šanci na vyléčení. „V České republice máme dostupné screeningové programy ve vyhledávání nádorů tlustého střeva a konečníku, prsů, čípku děložního a plic. Je jednoznačně velkou ochranou se těchto programů účastnit, protože včasný záchyt onemocnění zvyšuje šanci na úspěšné vyléčení,“ připomněla. Metody léčby onkologických onemocnění se podle ní neustále vyvíjejí a roste šance, že závažná diagnóza automaticky neznamená konec.
Onkologickým pacientům i jejich blízkým pomáhá v Česku řada spolků. Díky jejich asistenci závažná diagnóza nemusí pacienty vyčlenit z běžného života, zajišťují jim psychosociální podporu a poradí v praktických otázkách – například při návratu do práce.
„O rakovině by se mělo veřejně mluvit. Když ji přestaneme vnímat jako tabu, jako hrozbu, tak to pomůže pacientůmivšem, kdo o ně pečují,“ míní Petra Adámková z vedení sdružení Hlas onkologických pacientů. „Rakovina už není nemocí, při níž se život počítá na týdny, stává se nemocí chronickou. Začlenění pacientů do normálního života je to, co si přejí, nechtějí stát stranou,“ dodala.
Jak fungují moderní terapie v onkologii?
• Moderní terapie, a zvláště imunoterapie, mění donedávna prakticky stoprocentně smrtelné rychle progredující onemocnění v chronickou chorobu, a to vybuzením imunitního systému pacienta, který je pak schopen efektivněji bojovat s onkologickým nádorem. Část pacientů díky imunoterapii nad rakovinou zvítězí. Moderní léčba však dává naději i těm pacientům, kteří na léčbu neodpovědí optimálně, protože zvyšuje jejich šanci dožít se dalšího pokroku a nových léčebných metod.
• Konkrétní příklad lze sledovat třeba u melanomu, tedy onkologického onemocnění kůže. Stagnace onemocnění či pokles mortality je jednoznačně způsoben příchodem vysoce účinných metod léčby, jak do adjuvantní (zajišťovací) fáze léčby, tak do léčby metastatického onemocnění.
• Zatímco ještě v nedávné době přežívali pacienti s metastatickým melanomem průměrně 6 až 8 měsíců od diagnózy a pouhá čtvrtina takových pacientů žila déle než jeden rok, dnes se díky výsledkům klinických studií ukazuje, že až 50 % pacientů s touto diagnózou může žít i více než 6 let po zahájení léčby imunoterapií a s dobrou perspektivou dalšího přežití.