Ve středu 6. prosince se česká ruční výroba skla dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Slaví tak i Vysočina. Sklářství na Vysočině má totiž více jak čtyřsetletou tradici.
Nejstarší písemně doložení skláři se na Vysočině usadili na Žďársku ve Vříšti a Fryšavě již v první polovině 16. století. V následujícím století fungovaly v tamní oblasti hutě v Křižánkách, Jimramově nebo na klášterních statcích v Cikháji. Sklářská výroba se postupně rozšířila na celou Vysočinu, například do Telčska na pansví Černovice, na západ regionu v Posázaví a na Pacovsko.
Skelmistrovský dům_interier_07_Koruna_VysočinyV současné době je Vysočina druhou nejdůležitější sklářskou oblastí v České republice. V provozu je zde několik větších a řada malých skláren a zušlechťoven skla. Řada menších výrobců na Vysočině se i dnes věnuje proslulému designovému hutnímu sklu, jež se často pohybuje na pomezí dokonale zvládnutého řemesla a volné umělecké tvorby. Spoustu z nich navíc můžete osobně navštívit.
Kam můžete vyrazit za sklem?
Exkurze pořádá například Sklárna Svoboda Karlov u Žďáru nad Sázavou.
Velkou galerií s tisícem exponátů disponuje Skelmistrovský dům v Milovech.
Na sklářskou turistiku se zaměřuje malá sklářská huť ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou v areálu hotelu U Hrocha.
O sklářství na Vysočině si můžete více přečíst zde.
Zdroj: TZ Vysocina.eu
Foto: Skelmistrovský dům, Koruna Vysočiny